Jak se píše moje?

Kdy píšeme mi my

Při psaní zájmen my a mi je nejdůležitější uvědomit si, jestli zájmeno zastupuje pouze jednu osobu nebo jestli se týká více osob. Pokud mluvíme o 2 a více lidech, musíme napsat Y. Jestliže se věta vztahuje na jednu jedinou osobu, píšeme I měkké.

Jak se píše mi my

vždy měkká koncovka -emi, -ami, -mi, kdežto v rodě mužském neživotném píšeme -my (př. drahokamy).

Jak poznat mě mně ve slovech

Pokud tedy slyšíme v příbuzném slově n, píšeme automaticky -mně-. Na druhé straně třeba – rozuměl – mohu si říci: on mi dobře rozumí, uměl – on to výborně umí. Zatmění slunce – slunce se zatmívá; porozumění – on mi vždy porozumí. Neslyším-li v příbuzném slově n, píšu -mě.
Archiv

Kdy se píše jí a kdy jí

Tvar ji používáme ve 4. pádu jednotného čísla. Tvar jí naopak ve všech ostatních pádech, nejčastěji ve 3. pádu.

Co je to my

U zájmena „mi“ (tedy tvaru zájmena „já“) se oproti předchozímu výrazu objevuje hned několik variant, ve kterých je možné jej užít. Ve 2. a 4. pádě mohou být užívány rovnocenné tvary mě/mne.

Jaké se píše i my všichni

E) Podmět typu my všichni, oni všichni

Zde píšeme v příčestí činném (i trpném) -i.

Jak rozlišit mě a mně

Pomůcka pro psaní mě a mně

Máte-li tedy pochybnosti, stačí si místo zájmena já dosadit právě zájmeno ty. Pokud tvar druhé osoby bude tobě, pak píšeme mně. Je-li tvar tebe, použije se mě.

Proč se píše zapomněl mně

Slovo zapomněl patří do skupiny slov, ve kterých se musí psát skupina mně. Jasné pravidlo, proč je ve slově právě tento pravopis, není. Musíme si to tedy zapamatovat a hlavně nezapomínat. Pomůckou pro vás může být toto: Tam, kde je souhláska n, nebo ň v jiném tvaru slova nebo ve slově příbuzném, píše se -mně-.

Koho co jí nebo jí

Ji ni X jí ní

Jak se píše ní

podoby ni a ní) se setkáváme poměrně často. Pravidla nám říkají, že krátká forma (ni, ji) se užívá pouze ve 4. pádě a ve všech ostatních je forma dlouhá (ní, jí).

Jak se píše my všichni

E) Podmět typu my všichni, oni všichni

Zde píšeme v příčestí činném (i trpném) -i.

Jak se píše byly

Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).

Kdy se píše mě a mně

Nahraďte v každé větě zájmeno já zájmenem ty.

Tam, kde řeknete tě, patří kratší mě, tam, kde můžete říct tobě, je správný delší tvar mně. Případné tebe lze nahrazovat méně obvyklým mne.

Jak správně napsat i y

V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y.

Jak se píše mě je to jedno

Pomoc od zájmena tyTě/tebe ⇒ mě/mne.Tobě ⇒ mně (Tobě je to úplně jedno. ⇒ Mně je to úplně jedno.) Pomoc od Vaška.Vaška ⇒ mě/mne. (Bez Vaška to nebude ono. ⇒ Beze mě to nebude ono.)Vaškovi ⇒ mně (Petr tu knížku půjčil Vaškovi. ⇒ Petr tu knížku půjčil mně.)

Jak se správně píše Pomněnka

Pojmenování pomněnka vzniklo z ruského názvu „nezabudka“ (zabudnout – zapomenout), v květomluvě též darování pomněnky znamenalo „nezapomeň na mě“. Slovo je tedy i významově spjato se zmíněnou skupinou. Je tedy nutné psát vždy pomněnka. Stejně píšeme i slova příbuzná, např.: pomněnkový, pomněnkově, pomněnečka apod.

Jak se píše slovo domněnka

Domněnka (mínění, dohad) je tvrzení, které může být správné, ale dosud nebylo dokázáno ani vyvráceno. V obecné češtině je domněnkou jakýkoli neprokázaný názor. Vědecká domněnka se také označuje jako hypotéza, v právu jako presumpce nebo právní fikce, v bibliografii konjektura.

Jak se píše nezapomněl

Stejně jako u základního „kladného“ slovesa zapomněl můžeme být někdy na pochybách – píše se správně nezapomněl, nebo nezapoměl. Jak ukazuje už nadpis tohoto příspěvku, slovo nezapomněl, podobně jako příbuzná slova (vzpomněl, připomněl, pomněnka) se vždy píše s „mn“, tedy nezapomněl, nikoli nezapoměl.

Kdy píšeme ní ní

Ji ni X jí ní

Kdy se píše ní a ní

Ji × jí (ni × ní)

podoby ni a ní) se setkáváme poměrně často. Pravidla nám říkají, že krátká forma (ni, ji) se užívá pouze ve 4. pádě a ve všech ostatních je forma dlouhá (ní, jí).

Koho co mojí

Nominativ. Kdo Co já ty. on. ona. ono.Genitiv. Koho Čeho mne, mě tebe, tě jeho, ho, jej. něho, něj. jí níDativ. Komu Čemu mně, mi. tobě, ti. jemu, mu. němu. jí níAkuzativ. Koho Co mne, mě tebe, tě jeho, ho, jej. něho, něj, -ň ho, jej.Vokativ. Oslovujeme, Voláme. — ty. —Lokál. O kom O čem mně tobě něm. ní něm.Instrumentál.

Jak Delime zájmena

Druhy zájmen

Kdy se píše byly a byli

Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).

Jak se píše děti

Pozn.: Podstatné jméno dítě je v čísle jednotném rodu středního, v množném čísle však ženského, a v přísudku proto píšeme tvrdé ‑y: Děti seděly v koutě a ani nedutaly.

Jaké i se píše u dětí

není na škodu vědět, proč tomu tak ve skutečnosti je. Pamatujte si tedy, že slova dítě, oko a ucho jsou v jednotném čísle středního rodu, zatímco v množném čísle jsou ženského rodu. A podle rodu jména se vždy řídí koncovka v přísudku. A právě proto dětem, očím a uším to tvrdé Y sluší.