Jak se narodi žížala?

Jak vzniká žížala

Vývoj žížal je přímý – nemají tedy larvu a z kokonu se líhnou již malé žížalky. Jejich vývoj uvnitř kokonu může trvat několik málo dní nebo řádově týdny. U žížaly obecné se z každého kokonu líhne zpravidla pouze jeden potomek. Pohlavní dospělosti dosahují žížaly mezi 6.
Archiv

Kdo se živí žížalami

Jde například o kosy, drozdy a špačky, které je možné vidět, jak opatrně kráčejí po zemi, naklánějí se dopředu a loví žížaly ukryté těsně pod povrchem. Jsou i potravou ježků, jezevců, krtků, několika druhů hadů a žab. Z bezobratlých jsou hlavními nepřáteli krtonožky, slimáci a některé ploštěnky.

Jak hluboko žijí žížaly

Především však žijí půl až jeden a půl metru hluboko v půdě, odkud je vyženou jenom ty nejsilnější deště. Nejspolehlivějším, avšak nezákonným způsobem, jak je nalézt, by bylo je vykopat.

Co Papa žížala

Potravu žížaly tvoří především tlející listí, zbytky jídla, případně drobní uhynulí živočichové, rozkládající se v půdě. Brouci rozhodně ne.

Co dělá žížala v zimě

Žížaly vám bez problémů přezimují venku. Nakrmit na podzim, klidně i v během zimy, když máte zbytky ovoce. Stačí jen odhrnout zmrzlou vrstvu a nasypat to pod ni.

Jak se anglicky řekne žížala

žížaly {ženský rod množné číslo}

earthworms {mn. č.}

Proč nejsou v kompostu žížaly

Pokud máme kompost na volné zemi a rozkládající se biologický materiál má kontakt s půdou, je většinou zbytečné žížaly přinášet. Nastěhují se do kompostu z okolí samy.

Jak se jmenuje samec od žížaly

Spermie opouštějí pohlavní otvory (gonopory) a musí putovat ve zvláštním kanálku na břišní straně žížaly, než dorazí k semenným schránkám (receptacula seminis) partnera. Zde jsou spermie dočasně uskladněny.

Co mají rádi žížaly

Co žížalám chutná se pozná velmi snadno. Mizí to jako první. Naše žížaly mají například rády odkrojky rajčat, ohryzky od jablek, kávový logr nebo listy salátu. Malé kousky a slupky od další zeleniny mizí ve vermikompostéru také rychle.

Jak dlouhá může být žížala

Žížaly mají tělo dělené na segmenty (kroužky) a na každém z nich jim rostou štětiny. Jejich zbarvení může být různorodé, od klasického růžového, přes hnědé, červené a šedivé, po zelené či dokonce modré. Měří od 10 mm do 3 metrů na délku, šířka dosahuje od 1 mm po 40 mm.