Jak skutečně vypadal Jan Hus?
Jak a proč zemřel Jan Hus
Bylo to na církevním koncilu ve švýcarské Kostnici v roce 1415. Tehdy byl Jan Hus po několikaměsíčním věznění odsouzen jako kacíř a krutě popraven. Odmítl totiž odvolat své učení o nápravě církve, která tehdy zažívala obrovský morální úpadek.
Co víme o Janu Husovi
Hus byl, po Johnu Wycliffovi, jehož myšlenkami a argumentací byl inspirován, jedním z prvních reformátorů církve, který téměř o jedno století předběhl své následníky – reformátory Luthera, Bezu, Kalvína a Zwingliho. Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě, a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem.
Za co bojoval Hus
Hus kritizoval zejména prodávání odpustků a bojoval také za svobodné kázání, věřil tomu, že slovo boží může veřejně kázat i laik bez povolení církve. Začal překládat Bibli do srozumitelného jazyka pro běžné občany, protože tvrdil, že číst v Bibli si může každý, nejen učenec nebo církevní hodnostář.
Co vadilo Janu Husovi na církvi
V letech 1409-1410 byl jmenován rektorem celé univerzity. Od roku 1402 kázal mistr Jan Hus v kapli Betlémské a brzy zaujal široké vrstvy pražské společnosti. Na vzdory nevolvzrůstající nevoli církevních hodnostářů kritizoval Hus hromadění majetku církve, její rostoucí vliv na světskou politiku a obchodování s odpustky.
Kdo odsoudil Husa
Zrádce Zikmund Jan Hus přicestoval na koncil na pozvání krále Zikmunda. Prostřednictvím králova notáře Michala z Přestanova mu byl slíben glejt, který zaručoval bezpečnou cestu tam i zpět.
Co měl Jan Hus na hlavě
listopadu 1414 na údajnou poradu, poté jej zatkli, obvinili z kacířství a odvezli na blízký hrad Gottlieben na břehu Bodamského jezera. Hus se necítil dobře, bolela jej hlava a měl žlučníkové záchvaty. Zikmund, který přijel do Kostnice až o Vánocích, se pokusil u koncilu zakročit v Husův prospěch.
Kdo odsoudil husa
Zrádce Zikmund Jan Hus přicestoval na koncil na pozvání krále Zikmunda. Prostřednictvím králova notáře Michala z Přestanova mu byl slíben glejt, který zaručoval bezpečnou cestu tam i zpět.
Kdo zavedl přijímání pod obojí
Kazatel Jakoubek ze Stříbra zavedl přijímání "pod obojí způsobou", při eucharistii tedy přijímal nejen chléb jakožto tělo Ježíšovo, ale i víno z kalicha – jeho krev. Husitům se podle motivu kalicha začalo říkat také "kališníci" nebo podle latinského "sub utraque" ("pod obojí") ještě "utrakvisté".
Co se stalo v roce 1414
V roce 1414 byl povolán na církevní koncil do Kostnice, kde mu nařídili, aby odvolal své učení. Hus odmítl, a tak byl 6. července 1415 upálen na hranici. V průběhu staletí se Jan Hus stal mocným symbolem samostatné české národní identity.
Kde zemřel Hus
6. července 1415, Kostnice, NěmeckoJan Hus / Úmrtí
Jak Jan Hus definuje Svatokupectví
Znamená prodávání nebo kupování hodnot duchovních (svátosti, rozhřešení, odpustky, církevní moc, jurisdikce) za hodnoty časné (peníze, protekce, různé služby nebo majetkové výhody) nebo prodávání a kupování časných hodnot, s nimiž jsou neodlučně spojeny hodnoty duchovní (např.
Kdo to byli husité
Husité sami sebe nazývali „věrnými“ (tj. správně věřícími) Čechy, nebo božími bojovníky. Označení husité bylo původně chápáno pejorativně, užívali ho jejich protivníci, kteří je považovali za kacíře. Později se ujalo v neutrálním významu, vedle označení kališníci či utrakvisté.
Co je to přijímání pod obojí způsobou
Podobojí (též pod obojí, nebo „pod obojí způsobou“ – lat. sub utraque specie), označuje zpravidla přijímání eucharistie zároveň jak v podobě posvěcené hostie, těla Kristova, tak i v podobě posvěceného mešního vína z kalicha, krve Kristovy.
Co se stalo v roce 1306
Před 714 lety (4. srpna 1306) byl v Olomouci zavražděn poslední panovník z rodu Přemyslovců, český, polský a uherský král Václav III. O tom, kdo za jeho smrtí stál, historici dodnes spekulují.
Co je za den 6 července
červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa, 28.
Kdy a kde zemřel Jan Hus
6. července 1415, Kostnice, NěmeckoJan Hus / Úmrtí
Kdo to byl Mistr Jan Hus
Jan Hus (kolem roku 1370 Husinec – 6.7.1415 Kostnice) byl český římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel.
Kde zemřel Zizka
11. října 1424, PřibyslavJan Žižka / Úmrtí
Co se stalo s husity
Vyrovnáním v Basileji a v Jihlavě v roce 1436 byly husitské války ukončeny. Navzdory kompromisům vyústila revoluce do husitského království domácího utraquistického krále Jiřího z Poděbrad (1458-1471). V r. 1485 uzavřeli katolíci a husité v Kutné Hoře mír, kterým byla Kompaktáta uznána za zemský zákon.
Kdo zavedl přijímání podobojí
Teď se vrátíme zpátky do roku 1414 ke zrodu husitství jako takového. Kazatel Jakoubek ze Stříbra zavedl přijímání "pod obojí způsobou", při eucharistii tedy přijímal nejen chléb jakožto tělo Ježíšovo, ale i víno z kalicha – jeho krev.
Proč vzniklo husitství
Husitství, někdy také husitská revoluce (v marxistické historiografii též husitské revoluční hnutí), označuje nábožensky – a v jistých ohledech i národnostně, sociálně a politicky – motivované hnutí pozdního středověku, vzešlé z české reformace, jež usilovala o dalekosáhlou reformu církve.
Co se stalo v roce 1620
Bitva na Bílé hoře představuje vyústění mnohaletého hospodářského a politického napětí v českých zemích a také vyvrcholení českého protihabsburského povstání v letech 1618–1620.
Co se stalo v roce 1310
září 1310 se ve špýrském dómu konala svatba Jana Lucemburského s o čtyři roky starší Eliškou Přemyslovnou. Jan Lucemburský se stal českým králem a vládl přes pětatřicet let. Kvůli odporu Jindřicha Korutanského musel Lucemburk při vstupu do Čech použít vojsko.
Co je za den 14 března
Den pí se slaví po celém světě každoročně 14. března na počest významné matematické konstanty tradičně značené π a nazývané Ludolfovo číslo. Datum vzniklo použitím prvních tří cifer zápisu π v desítkové soustavě.
Co se stalo 8 května 1945
V tento den si nejen v České republice připomínáme konec 2. světové války, za který se z pohledu historických pramenů považuje kapitulace německých vojsk, vstoupivší v platnost 8. května, ve 23:01 hodin středoevropského času. V minulosti se svátek nazýval Den osvobození či Den osvobození od fašismu a slavil se až 9.