Kdy ji a jí?
Kdy se píše ji a jí
Tvar ji používáme ve 4. pádu jednotného čísla. Tvar jí naopak ve všech ostatních pádech, nejčastěji ve 3. pádu.
Archiv
Jaký druh zájmena je jí
Druhy zájmen
| druh zájmen | zájmena |
|---|---|
| PŘIVLASTŇOVACÍ | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + svůj |
| UKAZOVACÍ | ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž + sám |
| TÁZACÍ | kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že) |
| VZTAŽNÁ | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
Kdy se používá jej
Pravidlo o těchto tvarech je velmi prosté a snadno se o něm každý může poučit v kterékoli mluvnici českého jazyka, ale přes to je uvádíme znovu na paměť. Stručně by je bylo lze vyjádřiti takto: tvar jej je možný jen ve čtvrtém pádě jedn. čísla muž.
Jaké zájmeno je ní
Typy zájmen
zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj. zájmena ukazovací (též demonstrativa) – ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.
Jak se skloňují zájmena
Zájmenné skloňování – je takové, které používá vlastní (zájmenné) vzory: vzor ten (tvrdý vzor) a vzor náš (měkký vzor). Adjektivní skloňování – to se řídí vzory přídavných jmen mladý (tvrdý vzor) a jarní (měkký vzor). Nesklonná zájmena – některá zájmena skloňovat nelze a jsou tedy tzv. nesklonná.
Jaké jsou slovní druhy
V češtině rozlišujeme následujících 10 slovních druhů:podstatná jména (Substantiva)přídavná jména (Adjektiva)zájmena (Pronomina)číslovky (Numeralia)slovesa (Verba)příslovce (Adverbia)předložky (Prepozice)spojky (Konjunkce)
Jaký je rozdíl mezi Tázacími a Vztažnými zájmeny
Zatímco tázací zájmena uvozují otázky a ptáme se jimi na osobu, věc či vlastnost, zájmena vztažná naopak vyjadřují vztah vedlejší věty k nějakému členu věty řídící (většinou k podstatnému jménu). Například: Kterého muže si královna vybrala za manžela (Zájmeno tázací uvozuje větu.)
Jaké zájmeno je ti
Zájmeno ti – osobní (Podal ti knihu.) X zájmeno ukazovací (Ti to ale umí.) Zájmeno jeho – přivlastňovací (Jeho kniha se nám líbila.)
Kdy se píše ní a ní
Ji ni X jí ní
| 1. pád (kdo, co) | ona |
|---|---|
| 2. pád (koho, čeho) | jí, ní |
| 3. pád (komu, čemu) | jí, ní |
| 4. pád (koho, co) | ji, ni |
| 5. pád (oslovujeme, voláme) | – |
Kde se píše si a jsi
Pokud podmět je TY, zkuste ho změnit na jinou osobu a podívejte se, jestli SI/JSI zmizí. Pokud zůstalo, bude to zase SI. Když zmizelo a nahradilo ho BÝT v jiné osobě, jedná se o JSI.
Koho co jí jí
Skloňování zájmena ONA spočívá ve správném dosazení tvarů ji a jí. (Po předložkách místo nich nastupují varianty ni a ní, pravidla pro krátké a dlouhé i jsou stejná.) I když se může zdát, že dlouhé a krátké tvary jsou celkem v rovnováze, krátké ji (ni) patří jen tam, kde je zájmeno ve 4. pádě (koho, co).
Jak se píše ní
podoby ni a ní) se setkáváme poměrně často. Pravidla nám říkají, že krátká forma (ni, ji) se užívá pouze ve 4. pádě a ve všech ostatních je forma dlouhá (ní, jí).
Jak zni 1 pád zájmena nám
Skloňování Zájmen – Český Jazyk
| my | oni, ony (než.) | |
|---|---|---|
| 1. pád | my | oni, ony |
| 2. pád | nás | jich/nich |
| 3. pád | nám | jim/nim |
| 4. pád | nás | je/ně |
Jak se píše jimi
může být rozdíl např. mezi čárkou a tečkou). Čím bližší si členy jsou, tím větší by mohla být tendence k obecně okrajové duálové shodě (tedy k tvaru jima), čím vzdálenější, tím preferovanější bude množné číslo (tedy tvar jimi).
Jak se ptame na
Číslovky označují počet, pořadí, počet druhů a násobky. Ptáme se na ně KOLIK (pět), KOLIKRÁT (dvakrát), KOLIKÁTÝ (třetí), KOLIKERY (sedmery), KOLIKANÁSOBNÝ (dvojnásobný). 5. Slovesa vyjadřují činnosti (pracuje), stavy (byl) a děje (mrzne).
Co je to za slovní druh tak
spojkaEditovat
Viděl jak mě, tak tebe.
Jaký druh zájmena je toho
Vzory zájmen
| tvrdý vzor ten | příklad | |
|---|---|---|
| 1. pád | ten | onen |
| 2. pád | toho | onoho |
| 3. pád | tomu | onomu |
| 4. pád | toho | onoho |
Koho co mojí
Nominativ. Kdo Co já ty. on. ona. ono.Genitiv. Koho Čeho mne, mě tebe, tě jeho, ho, jej. něho, něj. jí níDativ. Komu Čemu mně, mi. tobě, ti. jemu, mu. němu. jí níAkuzativ. Koho Co mne, mě tebe, tě jeho, ho, jej. něho, něj, -ň ho, jej.Vokativ. Oslovujeme, Voláme. — ty. —Lokál. O kom O čem mně tobě něm. ní něm.Instrumentál.
Jaké je zájmeno tebe
Místo zájmena já použijemeve větě ukazovací zájmeno TY (TEBE, TOBĚ).
Jak určovat n nn
Cvičení Dvě n se píšou u přídavných jmen odvozených příponou -ní, -ný od podstatných jmen, jejichž kořen končí na n nebo ň a ve slovech od nich odvozených: den – denní, okno – okenní, holeň – holenní, cena – cenný, cennost.
Jak jsi se nebo jak ses
Ses, sis, by sis, by ses
j. č. jsi nahrazuje pouhým ‑s, které se spojuje s osobním zvratným zájmenem: vrátil ses, přál sis to, ty ses na to nekoukal (tvary vrátil jsi se, přál jsi si to, ty jsi se na to nekoukal jsou sice zejména v mluveném jazyce časté, ale dosud nekodifikované).
Kdy se píše sem a jsem
Pokud je podmět v 1. osoba čísla jednotného píšeme ve větě slovo jsem, pokud je v jiné osobě píšeme sem. Rozhoduje tedy, zda činnost ve větě vykonávám já, nebo někdo jiný. Vždy se řiďte tím, co chcete větou říci, případně co chce věta ve cvičení / testu sdělit.
Jak Delime zájmena
Druhy zájmen
| druhy zájmen | příklady |
|---|---|
| tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
| vztažná | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
| neurčitá | někdo, něco, nějaký, některý, něčí, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, cokoli, jakýkoli, málokterý, máločí, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, lecjaký, lecčí, ledasco, ledaskdo, ledaskterý, každý, všechen… |
Jaké jsou pády
V češtině rozlišujeme 7 pádů:pád. nominativ. Kdo Co Pracuje jako dělník.pád. genitiv. Koho Čeho Cesta vedla z města.pád. dativ. Komu Čemu Navzdory počasí přišel včas.pád. akuzativ. Koho Co Viděl lupiče krást.pád. vokativ. Oslovujeme, voláme. Honzo, pojď sem! Pane Vomáčko, děkuji.pád. lokál. O kom O čempád.
Jak zní 7 pádu
V češtině rozlišujeme 7 pádů:pád. nominativ. Kdo Co Pracuje jako dělník.pád. genitiv. Koho Čeho Cesta vedla z města.pád. dativ. Komu Čemu Navzdory počasí přišel včas.pád. akuzativ. Koho Co Viděl lupiče krást.pád. vokativ. Oslovujeme, voláme. Honzo, pojď sem! Pane Vomáčko, děkuji.pád. lokál. O kom O čempád.