Jaký je rozdíl mezi smrkem a jedli?
Jak poznat smrk
Smrky jsou vždyzelené stromy obvykle dosahující mohutného vzrůstu (nejvíce smrk sitka až 80 m), s korunou většinou kuželovitého nebo válcovitě kuželovitého tvaru. Větvení je výrazně monopodiální, větve vyrůstají v přeslenech.
Jak poznat jedli
Mnozí to nedokážou, a přitom je to tak jednoduché – na smrku rostou šišky dolů, na jedli stojí jako svíčky. Smrkové jehličky jsou kulaté a špičaté, jedle je má ploché a na rubu jsou dva světlé proužky.
Jak se liší jehlice smrku a jedle
Jehlice jsou typicky na vrcholu tupě zaoblené a lehce vykrojené, vespod obvykle se dvěma bělavými proužky; to však neplatí pro všechny druhy (viz níže). Na rozdíl od smrku nevyrůstají na listových polštářcích a větvičky jsou proto hladké.
Jaký je rozdíl mezi smrkem a borovicí
Borovice má dřevo měkké, ale tvrdší než smrk, lehké až středně těžké, křehčí a málo pružné. Má vysoký obsah pryskyřice, proto je velmi trvanlivé i ve vlhku, zejména ve vodě. Pryskyřice však není v dřevní hmotě rozložena rovnoměrně, proto je borovicové dřevo náchylné k jejím výronům.
Archiv
Jak dlouho žije smrk
V lese jeho růst pokračuje, a to klidně o 0,5 až 1 metr za rok. Růst se zastavuje ve výšce 50 až 60 metrů. Strom žije dál a dožívá se až 400 let.
Na co se používá jedle
Po dřevu dubovém je nejodolnější pro použití ve vodě, a tak se jedlové kmeny používaly k vodním stavbám, na výrobu vodovodních rour, k výrobě šindelů a sudů, ale také člunů a lodních stožárů. Další využití má jedle jako vánoční stromek a ozdobná vánoční klest.
Kde najdu jedli
Jedle je krásný strom rostoucí přirozeně v podhůří, nejčastěji spolu s bukem, se kterým vytváří jedlo – buková společenstva – tzv. jedlobučiny. Najdeme ji také v údolích, převážně jí vyhovují vlhká a stinná místa. Je velmi citlivá na znečištění ovzduší způsobené člověkem.
Jak poznat borovici od smrku
Borovice přijímá mořidla i nátěry hůře než smrk. Bělové dřevo je nažloutle nebo načervenale bílé. Jádrové dřevo je načervenale žluté, tmavne až na hnědočervenou.
Jak dojít na smrk
Nejkratší a také nejstrmější cesta na Smrk vede po žluté značce od hráze přehrady Šance, mnohem častěji se však vyráží po červené od nádraží v Ostravici. Tento výšlap dlouhý 8,5 kilometru vede pohodlnými traverzovými lesními cestami velmi strmým severním svahem a trvá zhruba 3 hodiny.
Jak je vysoký smrk
Strom dosahující v podmínkách přírodního lesa velkých rozměrů. Výšky 50-60 m, tloušťky kolem 150 cm, objemu i přes 30 m3. Dožívá se 350-400 let.
Kde najdu jedlí
Jedle je krásný strom rostoucí přirozeně v podhůří, nejčastěji spolu s bukem, se kterým vytváří jedlo – buková společenstva – tzv. jedlobučiny. Najdeme ji také v údolích, převážně jí vyhovují vlhká a stinná místa. Je velmi citlivá na znečištění ovzduší způsobené člověkem.
Jaké jsou druhy jedlí
Podívejte se na několik populárních druhů jedlí.Jedle korejská – Abies koreana. Oblíbená jedle korejská patří mezi nejmenší jedle, dorůstá do výšky 9-12 metrů.Jedle ojíněná – Abies concolor.Jedle kavkazská – Abies nordmanniana.Jedle španělská – Abies pinsapo.Jedle plstnatoplodá – Abies lasiocarpa.
Odkud jít na Smrk
Nejlépe vlakem se dopravíme do obce Ostravice /kousek za Frýdlantem nad Ostravicí/ a půjdeme hlavní trasou 8 km po červeném značení, nebo z Čeladné. Také na Smrk vylezete z obce Bílá (po modré), nebo po žluté od vodní nádraže Šance ze Starých Hamrů.
Kde se nachází Smrk
Smrk, s výškou 1124 m, je nejvyšší hora české části Jizerských hor. Vrcholek Smrku netvoří vrcholové skalisko, ale spíše plošina s označením triangulačního bodu. Vrchol hory je spíše plochý a svůj název získal podle ohromného smrku, který zde rostl a po bouři roku 1790 byl vyvrácen.
Jak dlouho se dožije smrk
Dožívá se 350-400 let. Nejvyšší smrk byl změřen v r. 1864 na Šumavě. Měl výšku 68,9 m, tloušťku 168 cm, věk 585 let a byl zdravý.
Kdy stříhat jedli
Živé větvě jehličnanů lze prořezávat uprostřed léta od července do srpna, ale také v předjaří od února do dubna. Odumřelé větve lze odstraňovat kdykoli v průběhu roku.
Jak dojít na Smrk
Nejkratší a také nejstrmější cesta na Smrk vede po žluté značce od hráze přehrady Šance, mnohem častěji se však vyráží po červené od nádraží v Ostravici. Tento výšlap dlouhý 8,5 kilometru vede pohodlnými traverzovými lesními cestami velmi strmým severním svahem a trvá zhruba 3 hodiny.
Jak dlouho trvá cesta na Lysou
A jsme nahoře. Po snídani v kantýně naší ubytovny se chystáme na další výlet po Beskydech. Čeká nás 8,5 km stoupání na Lysou horu (převýšení 900m) a klesání 11,5 km (klesneme o 950 m). Zlí jazykové tvrdí, že pěší výstup na Lysou horu trvá 4 hodiny.
Jak dlouho se jde na Smrk
Nejkratší a také nejstrmější cesta na Smrk vede po žluté značce od hráze přehrady Šance, mnohem častěji se však vyráží po červené od nádraží v Ostravici. Tento výšlap dlouhý 8,5 kilometru vede pohodlnými traverzovými lesními cestami velmi strmým severním svahem a trvá zhruba 3 hodiny.
Jak jít na Smrk
Smrk z Ostravice
Trasa začíná na nádraží obce Ostravice. Odtud vyrazíme po červené trase, která nás zavede až do cíle. Po 4,3 km se nachází odbočka mimo značené trasy k vodopádům Bučacího potoka, které jsou vzdáleny asi 1 km od tohoto rozcestí. Zhruba po 6,5 km dojdeme na sedlo, kde si užijeme parádní výhled.
Na co se používá smrk
Zedníci používají smrk na hladítka, bednění a podlážky lešení. Smrkové dřevo je důležitou surovinou pro výrobu papíru. Zvláštností je tzv. rezonanční smrk (kmeny s velkou hustotou letokruhů), ze kterého se vyrábí hudebních nástrojů.
Jak tvarovat jedli
Při tvarování nám však jde o to, aby i třímetrová jedle měla přirozené rozvržení větví. Tedy v horních částech koruny větve slabé a v dolní části silné větve. Nejlépe tohoto dosáhneme pokud tvarujeme rostlinu do hřibovitého či vejčitého tvaru (viz. obr.).
Jak zachránit usychající smrk
Pak proudovou vodou řádně prolít korunu stromu.
A pak se modlit, aby strom přežil. Velmi uvážlivě a omezeně po poradě s orgány životního prostředí lze použít postřik Pirimorem (provádějí specializované firm) a jiným přípravkem proti mšicím, ale je to rizikové pro člověka, včely, vodní zdroje apod.
Jak je náročný výstup na Lysou horu
Lysá hora je přezdívaná Královna Moravskoslezských Beskyd. Svou výškou 1323 m převyšuje své okolí a tak si ze připadáte, že nic vyššího neexistuje. Zvláště proto, že údolí pod ní jsou opravdu nízko a tak si sportovci užijí při výstupu hutné převýšení. Vede se neustálý spor, která trasa je nejlepší.
Co si vzít na Lysou horu
Na tento nejvyšší vrchol nejlépe vyjdete po Bezručově výplazu z Ostravice, která se nachází přímo pod Lysou horou, tudíž ji rozhodně neminete. Nezapomeňte se však na tento přírodní výlet pořádně obléknout – kalhoty, funkční tričko, mikina, správná obuv a samozřejmě už tolikrát zmiňovaný batoh je podmínkou.