Kdo schvaluje ustavni zakony?

Kdo schvaluje ústavu

V České republice je Parlament výhradním zákonodárcem, i když Ústava v čl. 2 připouští, aby na základě zvláštního ústavního zákona byl použit některý z nástrojů přímé demokracie. Ústava může být měněna pouze ústavními zákony. Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je podle české Ústavy nepřípustná.

Kdo schvaluje změnu ústavy

Ústavní zákony v České republice přijímá Parlament České republiky, a to kvalifikovanou většinou, tedy třemi pětinami hlasů všech poslanců (tj. nejméně 120 poslanců) a zároveň třemi pětinami hlasů přítomných senátorů.

Jak se schvaluje Ústava

Ústavní zákony jsou zákony nejvyšší právní síly v České republice. Musí být schváleny kvalifikovanou většinou obou komor Parlamentu, tedy 3/5 většinou všech poslanců Poslanecké sněmovny a 3/5 většinou přítomných senátorů v Senátu. Ostatní zákony musí být v ústavními zákony v souladu.
Archiv

Kdo schvaluje zákony v ČR

Celý proces tvorby zákona se nazývá legislativní proces. Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo kraje. Zákon musí být schválen nejdříve v Poslanecké sněmovně, poté se jím zabývá Senát a prezident republiky.

Kdo stojí v čele státu

Prezident. Prezident je hlavou státu a reprezentuje ho v zahraničí. Jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ministry.

Kdo může zrušit ústavní zákon

Oprávnění podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení mají subjekty uvedené v ustanovení § 64 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., tedy prezident republiky, skupina nejméně 41 poslanců, senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti a ve smyslu písm.

Kdo rozhoduje o vyslání vojáků

Vyhlášení válečného stavu

Dále Parlament uděluje souhlas s vysláním ozbrojených sil státu mimo území České republiky a jejím setrváním na daném území. Rozhodnutí vlády může Parlament zrušit nesouhlasným rozhodnutím jedné nebo obou komor Parlamentu.

Co schvaluje parlament

vykonává zákonodárnou moc – přijímá zákony. má právo ústavními zákony měnit Ústavu, ústavní zákony a jiné součástí ústavního pořádku České republiky. dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv. vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě (pouze Poslanecká sněmovna)

Co schvaluje Senát

Senát vyjadřuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu, které navrhuje prezident. Spolu s Poslaneckou sněmovnou vydává usnesení, že prezident nemůže vykonávat ze závažných důvodů svůj úřad. Na návrh Senátu jmenuje prezident předsedu a inspektory Úřadu na ochranu osobních údajů.

Kdo stojí v čele teokracie

teokracie – (z řec. theos = bůh; kratos = moc, vláda) – doslova „bohovláda“, fakticky vesměs hierokracie čili taková forma vlády, kdy je světská (státní a soudní) i duchovní moc soustředěna v rukou kněží, kteří údajně plní vůli nejvyššího vládce, boha, což je opravňuje i k řízení státních záležitostí.

Kdo je hlava vlady

Hlava vlády je termín užívaný pro nejvyššího nebo druhého nejvyššího představitele exekutivy suverénního státu nebo jednotky federativního státu, který řídí vládu. Užívá se kvůli odlišení od hlavy státu. Vztah mezi hlavou vlády a dalšími státními institucemi (jako hlavou státu) se může lišit na základě modelu vlády.

Kdo je oprávněn podat ústavní stížnost

Podle tohoto ustanovení je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci (dále jen „zásah orgánu veřejné moci“) bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním …

Kdo rozhoduje o ústavní stížnosti

O ústavní stížnosti rozhoduje zvláštní orgán, Ústavní soud, který je na rozdíl od jiných státních orgánů ustaven přímo Ústavou a má právo zasahovat do činnosti moci zákonodárné, výkonné i soudní.

Kdo v ČR vyhlašuje válečný stav

V Česku lze válečný stav vyhlásit pouze v případě napadení nebo je-li třeba plnit smlouvy o společné obraně. Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky, k přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu je nutná nadpoloviční většina obou komor parlamentu.

Kdo nařizuje mobilizaci

Mobilizace ozbrojených sil může být částečná (nezbytný počet vojáků v záloze) nebo všeobecná (hromadné povolání vojáků v záloze). Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh vlády. Prezident republiky mobilizaci vyhlašuje v hromadných sdělovacích prostředcích.

Kdo stojí v čele parlamentu

Parlament České republiky
Předseda Senátu	Miloš Vystrčil (ODS) od 19. února 2020
Předsedkyně Sněmovny	Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) od 10. listopadu 2021
Struktura
Senát

Kdo je v Senátu

Senát Parlamentu České republiky je složen z 81 senátorů, kteří jsou voleni na období 6 let. Každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátor musí být starší 40 let. Každého z nich si volí občané České republiky v jednomandátových obvodech.

Kdo stojí v čele Senátu

Senát Parlamentu České republiky
Předseda	Miloš Vystrčil (ODS) od 1. listopadu 2022
1. místopředseda	Jiří Drahoš (STAN) od 1. listopadu 2022
Místopředsedkyně	Jitka Seitlová (KDU-ČSL) od 1. listopadu 2022
Místopředseda	Jiří Oberfalzer (ODS) od 1. listopadu 2022

Kdo stojí v čele monarchie

monarchie – vládne monarcha, vládne doživotně, monarcha může být král, císař, car apod. Monarchova moc většinou dědičná. absolutní monarchie – veškeré fungování státu pod vlivem panovníka, vláda dědičně a doživotně, dnes např. Omán, Katar, Vatikán, Saudská Arábie…

Kdo vladne v autokracii

Autokracie (z řec. αὐτός – sám, κρατειν – vládnout, tedy samovláda) je v politickém významu slova forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci autokrat – buď jednotlivec (monokracie), nebo úzká a sociálně uzavřená skupina lidí.

Jak má vypadat ústavní stížnost

Na začátek patří to nejdůležitější, stručné vylíčení věci a ústavněprávní argumentace. Ocitujte tu nejpodstatnější relevantní judikaturu a literaturu. Můžete-li odkázat na nález Ústavního soudu, neargumentujte rozsudkem vrchního soudu. Buďte struční, ale úplní.

Kdo je soudce zpravodaj

Soudce zpravodaj je procesní institut a páteř řízení před Ústavním soudem. Účel soudce zpravodaje spatřuji v zajištění klidu na přemýšlení těm šťastnějším soudcům Ústavního soudu, kteří takto nebyli určeni rozvrhem práce.

Kdo může podat ústavní stížnost

Ústavní stížnost může podat jak fyzická i právnická osoba, jestliže tvrdí, že zásahem orgánu veřejné moci došlo k porušení jejího základního práva nebo svobody zaručované ústavním pořádkem.

Kde se vyhlasuje valecny stav

Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky, k přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu je nutná nadpoloviční většina obou komor parlamentu. Pokud je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, vyhlašuje válečný stav Senát..

Kdo může vyhlásit stav nebezpečí

Stav nebezpečí může být vyhlášen hejtmanem kraje, v Praze primátorem hl. m. Prahy. Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů.