Kdy má zaměstnanec nárok na stravné?
Kdy náleží zaměstnanci stravné
Kdy má zaměstnanec nárok na stravenky
Aby mohl zaměstnavatel vůbec uvažovat o daňové uznatelnosti části hodnoty stravenky, musí zaměstnanec strávit v práci alespoň 3 hodiny za směnu definovanou zaměstnavatelem dle zákoníku práce. Pokud je v práci déle než 11 hodin, může mu zaměstnavatel přidělit dvě stravenky.
Archiv
Kdy vzniká nárok na dietu
Při služební (pracovní) cestě, máte nárok na stravné (diety). Ty se poskytují, pokud je pracovní cesta delší než 5 hodin. U zahraniční služební cesty, to musí být více než 1 hodinu mimo ČR. Stravné (diety) jsou nezdanitelný příjem (neplatí se daň, sociální a zdravotní pojištění).
Kdy má zaměstnanec nárok na Stravenkový paušál
Nárok na stravenkový paušál má pouze zaměstnanec, jehož zaměstnavatel se rozhodne poskytovat příspěvek právě tímto způsobem. Aby mohl být navíc daňově zvýhodněný, musí být poskytovaný zaměstnavatelem: na stravování, za jednu směnu podle zákoníku práce (§ 78 odst.
Kdy není nárok na stravenku
V případě, že zaměstnanec stráví část směny na pracovišti a další část na pracovní cestě, vznikají často pochybnosti, zda mu náleží stravné či stravenka. Stravenku nelze zaměstnanci poskytnout, pokud neodpracoval alespoň tři hodiny na pracovišti a pokud mu během směny vznikl nárok na stravné.
Archiv
Kdy se krátí stravné
Krácení tuzemského stravného
Stravné se krátí podle délky pracovní cesty až o: 70 % (pracovní cesta 5 až 12 hodin), 35 % (pracovní cesta 12 až 18 hodin), 25 % (pracovní cesta delší než 18 hodin).
Jaká je výše stravného
Výpočet stravného, pokud odměňujete mzdou
| Trvá-li pracovní cesta | na konci roku 2022 | v roce 2023 |
|---|---|---|
| 5 až 12 hodin | 120 Kč | 129 Kč |
| déle než 12 hodin, nejdéle 18 hodin | 181 Kč | 196 Kč |
| déle než 18 hodin | 284 Kč | 307 Kč |
23. 2. 2023
Kdy začíná a končí pracovní cesta
Jede-li ale zaměstnanec nejdříve vykonat práci do jiného místa, než je pravidelné pracoviště, pak jde o pracovní cestu, která začíná zpravidla v bydlišti zaměstnance a končí po ukončení výkonu práce příchodem na pravidelné pracoviště nebo zpět do bydliště.
Kdo má nárok na příspěvek na stravování
Nárok na stravenku
Většina zaměstnavatelů má nastaveno, že nárok zaměstnance na stravenku vzniká za každý den na pracovišti, a většinou kopíruje možnost daňového odpočtu. Zaměstnanec tedy musí v rámci směny odpracovat alespoň 3 hodiny. Podmínky pro nárok na stravenky jsou plně v kompetenci zaměstnavatele.
Jak se účtuje příspěvek na stravování
i účet 527/001) počáteční zůstatek. na straně MD účtu se zachycuje příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnanců v zákonné výši podle ZDP narůstajícím způsobem od počátku do konce účetního období. při uzavření účetních knih se zůstatek účtu převádí ze strany D na stranu MD účtu 710-Účet zisků a ztrát.
Co se považuje za pracovní cestu
Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním.
Jak se dostavaji stravenky
Pracovněprávní nároky: Vydávání stravenek
právní nárok na stravenky automaticky nevzniká a tudíž je zcela na vůli zaměstnavatele, zda Vám je poskytne či nikoliv. Zaměstnavatel tedy může sám stanovit podmínky pro poskytování stravenek, přičemž jejich počet se odvozuje od počtu odpracovaných dní.
Jak se počítá stravné
Kolik je stravné v roce 2022 při služební cestě v ČRDélka služební cesty 5 až 12 hodin = 99 Kč až 118 KčDélka služební cesty 12 až 18 hodin = 151 Kč až 182 KčDélka služební cesty nad 18 hodin = 237 Kč až 283 Kč
Jak se platí pracovní cesta
Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnancům ve státní a příspěvkové sféře stravné ve výši: 120 Kč až 142 Kč při pracovní cestě, která trvá 5 až 12 hodin, 181 Kč až 219 Kč při pracovní cestě, která trvá 12 až 18 hodin, 284 Kč až 340 Kč při pracovní cestě, která trvá déle než 18 hodin.
Na co mám nárok při služební cestě
Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnancům ve státní a příspěvkové sféře stravné ve výši: 120 Kč až 142 Kč při pracovní cestě, která trvá 5 až 12 hodin, 181 Kč až 219 Kč při pracovní cestě, která trvá 12 až 18 hodin, 284 Kč až 340 Kč při pracovní cestě, která trvá déle než 18 hodin.
Na co mám nárok na služební cestě
70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin; 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12, nejdéle však 18 hodin; 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Co musí zaměstnavatel umožnit zaměstnanci
Zaměstnavatel má povinnost umožnit svým zaměstnancům dostatečný pitný režim. Při horku v práci navíc zaměstnancům vzniká nárok na takzvané ochranné nápoje. Podle § 2 zákona č. 309/2006 Sb., zákoníku práce tedy musí být pracoviště zásobováno vodou.
Co musí zaměstnavatel zajistit pro své zaměstnance
ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCE
Zaměstnavatel je povinen zajistit BOZP s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce. Péče o BOZP je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu jejich kompetencí.
Kam se účtuje stravné
Dobrý den, doklady se stravným i z restaurací se u akcí účtují jako služba – jedná se vždy o stravné, účet 518 – doporučuji vést analytický účet pro stravné. Doklady přímo z obchodů se účtují na účet 501. V případaě soustředění, zápasů a dalších akcí pro účastníky se jedná se o daňově uznatelný náklad.
Co je výhodnější Stravenkový paušál nebo stravenky
Výhodou stravenek je, že u zaměstnance jsou osvobozeny bez limitu, pro zaměstnavatele je to daňový náklad do limitu, stravenkový paušál je naopak u zaměstnance osvobozen do limitu, u zaměstnavatele daňový náklad bez limitu, což je pro něj výhodnější.
Kdy může zaměstnanec odmítnout práci
Kdy mám právo odmítnout vykonávat práci Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, která bezprostředně ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. Takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.
Kdy může zaměstnanec odmítnout pracovní cestu
Ačkoliv tak zákoník práce výslovně nestanoví ve vztahu k pracovním cestám, pracovní cestu mohou odmítnout zaměstnanci, pokud by pracovní výjezd ohrožoval jejich život a zdraví.
Kdo platí stravenky
Každý pracovník pak má nárok na stravenku za všechny odpracované dny, kdy jeho směna trvala déle než 3 hodiny (nezapočítávají se přesčasy). Zaměstnavatel hradí 55 % její hodnoty, zbylých 45 % si pak musí zaplatit samotný zaměstnanec, přičemž daná částka se mu srazí ze mzdy.
Kdo plati stravenky
Stravenka nepodléhá dani z příjmu, pro zaměstnavatele se však jedná o daňově uznatelný náklad, díky kterému může snížit daňový základ, a tím pádem i daňovou povinnost. Zaměstnavatel na stravenku přispívá 55 % a 45 % z její hodnoty je hrazeno zaměstnancem.
Jak se krátí stravné
Výše stravného se snižuje, pokud bylo zaměstnanci během cesty poskytnuto bezplatné jídlo, a to za každé bezplatné jídlo o hodnotu:70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin;35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12, nejdéle však 18 hodin;25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Kdy končí pracovní cesta
Jede-li ale zaměstnanec nejdříve vykonat práci do jiného místa, než je pravidelné pracoviště, pak jde o pracovní cestu, která začíná zpravidla v bydlišti zaměstnance a končí po ukončení výkonu práce příchodem na pravidelné pracoviště nebo zpět do bydliště.