Jak dlouho dopředu musí dát zaměstnavatel vědět?

Jak dlouho dopředu musím vědět směny

O rozvržení pracovní doby musí být zaměstnanec podle zákoníku práce informován alespoň 2 týdny předem, pokud není dohodnuto něco jiného. Zaměstnavatel tedy může změnu oznámit i v kratším předstihu, ale jen se souhlasem dotčeného zaměstnance.
Archiv

Jak dlouho dopředu musí zaměstnavatel nařídit dovolenou

Zaměstnanec má právo, aby zaměstnavatel jeho dovolenou určil tak, aby alespoň jedna byla v délce 2 týdnů. Je samozřejmě možné, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodli i jinak. Zaměstnavatel je dále povinen oznámit zaměstnanci jím stanovený rozvrh nejméně 14 dnů předem, ledaže by se dohodli na kratší době.
Archiv

Co si zaměstnavatel nesmí dovolit

Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.

Jak dlouho dopředu se hlásí přesčas

Zákoník práce neobsahuje ustanovení ukládající zaměstnavateli povinnost oznamovat práci přesčas zaměstnanci dopředu. Zaměstnavatel tedy může i hodinu před odchodem zaměstnance ze směny oznámit přesčas. Musí však dodržovat zákonné limity a dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami, která je alespoň 11 hodin.
Archiv

Kdy může zaměstnavatel nařídit práci přesčas

Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen jde-li o vážné provozní důvody, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, a za splnění zákoníkem práce stanovených podmínek i na dny pracovního klidu. Práce přesčas musí být zaměstnavatelem předem nařízena nebo dodatečně schválena.

Kdy může zaměstnanec odmítnout práci

Kdy mám právo odmítnout vykonávat práci Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, která bezprostředně ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. Takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.

Kdy mi zaměstnavatel musí dát dovolenou

Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci čerpání dovolené tak, aby dovolenou vyčerpal v celém vzniklém nároku v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.

Kdy může zaměstnavatel proplatit dovolenou

Zaměstnavatel má povinnost proplatit nevyčerpanou dovolenou jen v případě ukončení pracovního poměru. Podle zákoníku práce by měla být dovolená vyčerpána do konce roku, za který zaměstnanci náleží. Pokud si zaměstnanec nestihne z vážných důvodů dovolenou vybrat, lze její zbytek převést do dalšího roku.

Na co se zaměstnavatel nesmí ptát

sexuální orientace, náboženství, rasa, politika

Personalista nesmí při pracovním pohovoru zjišťovat, jakou máte sexuální orientaci, zda věříte v Boha a jste členem nějaké církve, stejně tak se nesmí ptát na politické názory, členství v politické straně nebo odborech. Tyto dotazy nemají nic společného s vaší prací.

Na co má právo zaměstnavatel

K právům zaměstnavatele patří mimo jiné určení množství práce a pracovní tempo, vyžadování náhrady škody po zaměstnanci, který nějakým způsobem porušil pracovní kázeň, a způsobil tak nadřízenému újmu. Mezi další právo zaměstnavatele patří také výpověď podřízenému ve zkušební době bez udání důvodů.

Kdy ti muze zaměstnavatel nařídit Prescas

Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen jde-li o vážné provozní důvody, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, a za splnění zákoníkem práce stanovených podmínek i na dny pracovního klidu. Práce přesčas musí být zaměstnavatelem předem nařízena nebo dodatečně schválena.

Kdy muze zaměstnavatel nařídit sobotu

Nařízení přesčasu o víkendu je možné, váš zaměstnavatel na to má právo, pokud ho k tomu vedou vážné provozní důvody. Povinné přesčasy o víkendu jsou časté na konci měsíce, kdy se dělají inventury nebo účetní závěrky. Povinný přesčas může zaměstnavatel nařídit i na dobu, kterou máte jako odpočinek mezi směnami.

Co když odmítnu přesčas

Náhradní volno vám ale zaměstnavatel nesmí nutit namísto příplatku, pokud ho odmítnete, musí vám přesčas klasicky proplatit i s příplatkem. Pakliže vám neumožní vybrat si náhradní volno během tří měsíců následujících po přesčasu, musí vám místo něj příplatky taktéž doplatit.

Co nesmí zaměstnavatel

zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.

Jakou výši náhrady škody může zaměstnavatel požadovat podle zákoníku práce

Zákoník práce limituje náhradu škody do výše 4,5násobku jeho průměrného výdělku, za předpokladu, že škoda byla způsobena neúmyslně, bez vlivu alkoholu či drog. Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku musíme postupovat v souladu s § 351 – § 362 ZP. Ve vícesměnném provozu činí stanovená týdenní doba 37,5 hodin.

Za jakých podmínek může zaměstnavatel nařídit dovolenou

Zaměstnavatel musí určenou dovolenou oznámit zaměstnanci minimálně 14 dní předem. Zaměstnavatel může dovolenou určit, i když zaměstnanec nesplnil podmínky pro vznik dovolené. Pouze však za situace, kdy se dá předpokládat, že zaměstnanec veškeré podmínky do konce roku, případě skončení pracovního poměru splní.

Co s nevyčerpanou dovolenou při skončení pracovního poměru

Dovolená musí být zásadně vyčerpána a jen při skončení pracovního poměru musí být zaměstnanci vyplacena náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou ve výši průměrného výdělku. Náhradu mzdy nebo platu nelze poskytovat za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou. Tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně.

Jak je to s dovolenou při výpovědi

Pokud váš zaměstnavatel neschválí, abyste si vyčerpali zbývající dovolenou, dojde k proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru. Zbývající dovolenou lze proplatit pouze při ukončení pracovního poměru. Zbývající dovolená vám bude proplacena automaticky, není třeba o ni žádat, a to s poslední mzdou.

Co dělat když zaměstnavatel porušuje zákoník práce

Jestliže zaměstnavatele podezříváte z porušování pracovněprávních předpisů, podejte podnět k provedení kontroly na oblastní inspektorát práce, nebo přímo na Státní úřad inspekce práce. Podnět je možno podat písemně poštou, osobně, telefonicky nebo elektronicky.

Co musí zaměstnavatel umožnit zaměstnanci

Zaměstnavatel má povinnost umožnit svým zaměstnancům dostatečný pitný režim. Při horku v práci navíc zaměstnancům vzniká nárok na takzvané ochranné nápoje. Podle § 2 zákona č. 309/2006 Sb., zákoníku práce tedy musí být pracoviště zásobováno vodou.

Jak se platí práce o víkendu

Zaměstnanci přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku. Tento příplatek přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za něž se plat poskytuje.

Kdy může zaměstnavatel nařídit práci o víkendu

Nařízení přesčasu o víkendu je možné, váš zaměstnavatel na to má právo, pokud ho k tomu vedou vážné provozní důvody. Povinné přesčasy o víkendu jsou časté na konci měsíce, kdy se dělají inventury nebo účetní závěrky. Povinný přesčas může zaměstnavatel nařídit i na dobu, kterou máte jako odpočinek mezi směnami.

Jak může zaměstnavatel nařídit přesčas

Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu.

Kam se obrátit když zaměstnavatel neplatí

V tomto případě máte možnost uplatnit svoji pohledávku u insolvenčního správce nebo se s ní obrátit na krajskou pobočku Úřadu práce České republiky. Po úřadu můžete ze zákona požadovat náhradu dlužné mzdy až za tři kalendářní měsíce.

Kdy může zaměstnavatel požadovat náhradu škody

Zaměstnavatel může vyžadovat po zaměstnanci náhradu škody i v případě, kdy zaměstnanec vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli, nebo nezakročil proti hrozící škodě.